Kamilla Kántor: “Ve Francii je házená o útocích a krásných gólech”

Kamilla Kántor (24 let), brankářka maďarské národnosti aktuálně působící ve druhé francouzské lize. Angažovaná týmem Entente Noisy Le Grand/Gagny do konce sezony 2017/2018.

Chcete vědět více o její kariéře, nebo Vás zajímá srovnání dvou házenkářských zemí? Čtěte dále…

  1. Kamillo, ve svých 24 letech aktuálně působíš ve druhé nejvyšší francouzské soutěži. Co předcházelo tvému prvnímu zahraničnímu angažmá a proč jsi se rozhodla pro Francii?

V Maďarsku jsem hrála za maloměstký klub ve druhé lize a potom za juniorský tým FTC. Když mi bylo 19 let a za sebou jsem měla úspěšné složení maturity, rozhodla jsem se pokračovat v zahraničí. Francii jsem si vybrala, protože zapadala do mých studijních plánů. Chtěla jsem se stál překladatelkou francouzštiny, angličtiny a maďarštiny, především pro sportovní akce. Nyní, po pěti letech strávených ve Francii, jsem získala svůj magisterský titul v oboru Sportovní management a stejně tak jsem si stihla vybudovat sportovní kariéru. Měla jsem také příležitost se jako překladatelka podílet na několika akcích francouzské házenkářské federace. Během nich jsem měla čest spolupracovat např. s Matem Olsonem. Můj diplom mi poslouží po ukončení mé sportovní kariéry, teď chci být posuzována především jako hráčka.

Můj současný tým se nachází blízko Paříže. Týmu se bohužel doposud nepodařilo dát dohromady takový rozpočet, abychom mohli postoupit do první ligy. Naše výsledky jsou však pozitivní (pozn. minulý rok se tým Kamilly umístil na druhém místě, vzhledem k nedostatečnému rozpočtu však postoupily týmy z prvního a třetího místa).

  1. Francie i Maďarsko jsou zeměmi s kvalitními házenkářskými ligami a národní týmy patří mezi světovou elitu. Jak by jsi házenou v Maďarsku a Francii srovnala z pohledu zázemí, stylu hry a popularity?

Nejprve musím říct, že jsem byla rozdílným stylem hry docela překvapená. Ve Francii je házená hodně o útocích a pohledných gólech, zatímco v Maďarsku dáváme více přednost kvalitní a pevné obraně. Další rozdíl vidím v tom, že ve Francii se běhá celý zápas nahoru dolů, zatímco v Maďarsku mají týmy spíše tendenci útok systematicky vybudovat z nuly až do gólu. Oba dva styly jsou podle mě velice zábavné a pohledné.

Co se týče zázemí, myslím si, že Maďarsko udělalo v poslední době velký pokrok, a to i díky novému způsobu financování ze strany soukromých společností. Divácká základna je s přihlédnutím k velikosti země samozřejmě menší než ve Francii. Ale myslím si, že házenou máme v Maďarsku rádi stejně tak jako ve Francii. Podle žebříčku EHF je maďarská ženská liga aktuálně nejlepší ligou Evropy, zatímco ta mužská je na třetím místě. To považuji za velice povzbuzující hodnocení pro tak malou zemi, jakou Maďarsko je.

  1. Vzhledem ke svému věku jsi stále na začátku slibné házenkářské kariéry. Zajímalo by nás tedy, jaké jsou tvé ambice? Jaké angažmá by tě lákalo? Konkrétní země, liga, či přímo tým, ve kterém by jsi chtěla působit?

Mou hlavní ambicí je dosáhnout svého maxima a hrát na co nejvyšší úrovni. Studiu jsem věnovala dostatek času a nyní je čas se maximálně soustředit na házenou. Mým největším snem je si v budoucnu znovu zahrát za FTC. Nyní však za seniorský tým. Před tím mě však čeká ještě spousta práce.

Letos máme s mým týmem za sebou tři utkání. Každý trénink a zápas se snažím odevzdat maximum a uvidím, kde budu po sezóně dále pokračovat. Snažím se nevyvíjet na sebe tlak, soustředit se na přítomnost a dát svému týmu to nejlepší. Co se konkrétní země týče, nemám v tomto ohledu žádné speciální preference, poznávání nových jazyků a kultur mě baví.

  1. Spousta klubů v aktuální době stále více řeší, jak přivést děti k házené. Házenkářské vzory v tomto hraji velkou roli. Co si myslíš o začlenění hráčů do práce s mládeží? Chtěla by jsi se práci s mládeží do budoucna věnovat?

To je velice zajímavá otázka. Domnívám se, že tyto programy mají potenciál hráče coby budoucí trenéry náležité vyzkoušet. Spousta profesionálních hráčů se po ukončení aktivní kariéry stává trenéry. Taková první zkušenost s trénováním může být skvělou příležitostí zjistit, zda má hráč dostatek trpělivosti a smysl pro vzdělávání hráčů. Navíc děti často dospělé hráče považují za hrdiny a jsou daleko více motivované, když mají možnost trénovat v přítomnosti těch, které obdivují. Co se mě týče, často jsem se podobných akcí účastnila. Přestože to může být někdy docela unavující, předávání zkušeností mladým hráčům mě baví. Pochopitelně především brankářům.

  1. Hráči při výběru budoucího angažmá často zvažují různé faktory. Co je pro tebe z pohledu výběru nového týmu podstatné?

Z mého pohledu, trenér a hráč jdou ruku v ruce. Pokud se hráč rozhodne věřit klubu, znamená to, že věří také trenérovi. Nejdůležitějších faktorem podle mě je vždy úroveň týmu. Házenou hraji skoro 17 let a za tu dobu jsem hrála pouze ve čtyřech klubech. Pokaždé jsem měnila proto, že jsem se chtěla posunout dopředu. Mým hlavním motivem bylo chopit se nové příležitosti. Nikdy bychom neměli přestat zlepšovat sebe samotné. A to nejenom ve sportu, ale ve všech součástech našeho života.

Comments are closed.

Proudly powered by WordPress | Theme: Baskerville 2 by Anders Noren.

Up ↑

%d blogerům se to líbí: